Za úplňkového svitu naservírovala kapela Five Points Gang ve Volyni energický bluesrock

Britská parta Five Points Gang, názvem evokujícím pouliční gang z Manhattanu, má s tlupou vyvrhelů dna společnosti přítomné leda to, že se jedná o vícenárodnostní partu, konkrétně trio. Tvoří ho bravurní britský kytarista a zpěvák Joe Pearson, baskytarista, zpěvák a od přirození živelný showman Dinho Barral - nejen díky místě, kde byl zrozen a vyrůstal, kterým byla Brazílie. Trojici, nikoliv Svatou, doplňuje nikterak seversky chladný švédský bubeník Tobi Andersson, na hony vzdálený poctivou a dynamickou muzikálností jmenovci Bennymu z jisté, z písmenek A a B se v názvu skládající (milovníkům Davida, Penka, Víti Vávry a podobných popíkářů, bezmála božské) švédské čtveřice, která to s Waterloo oproti císaři milovníkům pořádné muziky neznámo proč neprohrála. Uskupení vystoupilo na tvrzi Muzea Volyně.  

Repertoár obsahoval jak vlastní skladby, tak klasiku žánru, jako například Crossroad nebo Hoochie Coochie Man, ovšem ve vlastním zpracování a s energií, která by - pro root blues rodné vody Mississippi, snad vylila ze břehů. Vydařilo se i počasí, takže mládenci netrpěli při finálním poloobnažování.

Sestřih z koncertu ZDE.

Tak, jako Al Capone - působící bezmála "s nudlí u nosu" coby zlotřilý elév ve Five Points Gangu, se z temných ulic New Yorku dostal až do nejvyšší síně slávy zločinu - konče tou soudní, toto trio má evidentně našlápnuto k úspěšné hudební kariéře. Koncert v tentokrát více než obvykle úsporností reflektorů potemnělé středověké tvrzi rozhodně nebyl prvím batolecím krůčkem těchto vyhraných i radostí ze hry sálajích muzikantů.

Poděkování opět patří dramaturgovi Městského muzea Volyně Karlovi Skalickému - popravdě, laťku tento koncert nasadil po čertech vysoko.