Koncert Limbo v Balzám Café byl balzámem na duši i pastvou pro uši

Ve čtvrtek 15. června dorazila do Písku vícenárodnostní jazzová kapela Limbo, která příští rok oslaví dvě dekády působení na scéně. Vedoucím tělesa je Pavel Hrubý, v tomto seskupení hrající na soprán saxofon a basklarinet. Dalšími členy jsou ukrajinský mistr kontrabasu Taras Voloschchuk, slovenský bubeník Dušan Černák a novou posilou pak je trumpetista Oskar Török, rovněž původem ze Slovenska, jménem evokujícím operní divu milujícího Vernova pana hráběte Teleka z Teleke, tedy rodovými kořeny evidentně poněkud jižnějšími.

I když hudba kvarteta je svým, a to naprosto originálním, způsobem dost komplikovaná, tak takovéto místy experimentálnější jazzové formy méně znalým posluchačům se ve výsledku stává komplexním libě znějícím tvarem. Zásluhu na tom mají jak témata kompozic, tak vynikající sóla, citlivá rytmika a v neposlední řadě Hrubého spontánní humor, jak v hudbě, tak v komunikaci s publikem.

A i publikum dle toho reagovalo. Evidentně se nejednalo o pseudointelektuály, strnule hltající free jazz kdesi v temnotách klubu, aby se pak mohli snobsky pyšnit, jak si to vychutnali, jen se nepochlubí, že po návratu domů hned dali do obrátek CD s Michalem Davidem, aby si spravili náladu. Tady naopak se ty doslova libé sekvence, navozující třeba i náladu filmové francouzské hudby ze 70. let, prolínaly s improvizovanými hrátkami, plnými vnitřního napojení muzikantů na sebe s vědomím a výsledkem, že nehrají pro sebe.

Písecké publikum v Balzam café reagovalo nadšeně a nebylo se čemu divit, příjemný, krom přizvučení kontrabasu plně akustický zvuk, dal vyniknout dynamickým změnám a bezprostřednost nevelkého prostoru přispěla k vzájemnému souznění pod taktovkou vyzrálých a pohodu vyzařujících hudebníků. Repertoár vycházel především z vlastních skladeb. Pouze první věc byla z brku autora polského trumpetistu Tomasze Stańka - kupodivu sólo patřilo především Hrubému, zatímco kompozice jazz rockové ikony basklarinetu Bennie Maupina (pamětníkům se jistě vybaví hoblování drážek vinylu alb Milese Davise, Herbie Hancoccka nebo Chicka Corey, kde ho bylo možno slyšet) poskytla prostor pro sólo trumpetě.

Obvyklý krátký sestřih na TOMTO VIDEU napoví víc. A za zmínku stojí i nominace alba Kalimbo (2007) na ocenění Anděl 2008 coby album roku a Hrubého album Between The Lines (2014) nominované stejně tak na Anděla 2015, obé v kategorii Jazz & Blues.

Po koncertu poskytl Pavel Hrubý pro Kulturne.com následující rozhovor, který přineseme brzo.