Jihočeská filharmonie spojila žánry a zanesla posluchače od Malše až do Ria

Ve čtvrtek 16. února podpořil plný a pestrý zvuk i bohaté aranže Jihočeské filharmonie koncert skupiny Maraca v projektu nazvaném Maraca Symphonic v kontextu. Základem programu, který zazněl v prostorách koncertní síně v kostele sv. Anny, byly zhudebněné básně portugalského básníka Fernanda Pessoy.

Básně tohoto spisovatele a básníka, známého také coby mystika, okultisty a ezoterika se zájmem o astrologii, spiritismus a numerologii, zazpívala v jeho rodném jazyce Gabriela Vermelho, zpěvačka, houslistka a violistka kapely Maraca. Autorem hudby je zakládající člen kapely, kytarista Petr Filák. Tu realizovala krom něj a Gabriely rytmická sekce kapely, tvořená vyhledávaným bubeníkem Michaelem Noskem a baskytaristou Martinem Bakytou, o elektronické zvuky a hluboké didgeridoo tóny se postaral Robert Prokop. A pokud by se někdo zalekl sdělení, že Filák hrál také na úd, pak nutno upřesnit, že se nejedná o muzikanta z Hrabalovy povídky, rozeznívajícího blánu bubnu přirozením, ale o arabský, loutně podobný nástroj, zvaný též oud, al-úd, ´ud a podobně, plně dokreslující orientální kolorit některých skladeb.

Repertoár obohatil zvuk Jihočeské filharmonie, která i tak originálním písním dodala další rozměr. Po přestávce měla svůj samostatný blok, tematicky korespondující s poetikou večera, kdy pod taktovkou Patrika Červáka přednesla výběr z Milhaudových svit Saudades do Brasil (saudade znamená portugalsky svita). Z toho, plným počtem rovného tuctu, tedy dvanácti, nabídli jihočeští filharmonici sedm svit, došlo i na Ipanemu, pláž známou z jiných muzikantských vod z Jobimovy Girl from Ipanema, vynechána byla svita Corcovado, věnovaná známému kopci nad Riem, který Milhuad zapracoval do svých saudades, stejně jako Jobim ho zvěčnil ve své bossanově, známé tanečníkům i jazzmanům. Tóny filharmoniků zanesly posluchače dál třeba na pláže Botafogo a Leme, do čtvrtí Laranjeiras, Paiçandu a lesnaté Tijucy.

Závěr koncertu na domácí půdě filharmonie patřil opět spojeným hudebním silám. Aby si posluchači krom hudby mohli užít i poezii, a to bez znalosti portugalštiny, básně byly v programu vytištěné dvojjazyčně. Opět nelze než poděkovat oběma hudebním tělesům a dramaturgii vedení Jihočeské filharmonie za tento multižánrový projekt.

Krátký video náhled na koncert ZDE.