Začíná Mezinárodní sympozium keramiky v Bechyni. Šest umělců bude tvořit mimo kruh

Mimo kruh se vydá šestice umělců přizvaných ke společné tvorbě v rámci 29. ročníku Mezinárodního sympozia keramiky v Bechyni. Všechny pozvané umělce charakterizuje odlišný způsob práce s keramickou hlínou. Jedno z nejstarších sympozií na světě si totiž letos klade za cíl zkoumat mediální přesahy oboru a přitom zachovat respekt k povaze a specificitě materiálu. Měsíční sympozium začíná v pátek 16. července na Střední uměleckoprůmyslové škole v Bechyni a vyvrcholí vernisáží 14. srpna od 16 hodin v bechyňské Alšově jihočeské galerii ‒ Mezinárodním muzeu keramiky. 

Kurátorka keramického sympozia Kristýna Péčová oslovila pro letošní ročník šest umělců, pro které je hlína jedním z materiálů, který ve své tvorbě využívají. Součástí jejich dlouhodobé práce s keramikou je překračování tradičních hranic výtvarných oborů a využívání keramiky jako materiálu současného umění.

„Jsem ráda, že naše pozvání přijala takováto mezinárodní skupina výrazných a významných současných umělců a umělkyň s blízkým vztahem ke keramice. Těším se, co z jejich měsíční práce na jednom místě vznikne,” uvádí kurátorka Kristýna Péčová.

Výstava představí díla vzniklá během sympozia, pro veřejnost bude otevřená od 15. srpna do 10. ledna 2022. Den otevřených dveří ve škole je 31. července. 

UMĚLCI:

SALVATORE ARANCIO / *1974 /
Italský umělec Salvatore Arancio ve své tvorbě věnuje hlavní pozornost potenciálu obrazů, zejména tomu, jak na ně a jejich významy můžeme nahlížet nebo je rámovat. V jeho práci se setkává přírodní a umělé, minerální a rostlinné, vědecké a mytologické. Arancio pomocí řady médií, jako je keramika, lept, koláž, animace a video, vytváří nové juxtapozice, které jsou krásně evokující i hluboce znepokojivé. Vzniká jakýsi atlas zmatku.

Před čtyřmi lety se uvedl na 57. Benátském bienále venkovní keramickou sochařskou instalací. Znázorňovala mystickou zahradu, ve které návštěvníci čelili tajemným, totemickým útvarům, jejichž vznik inspirovaly zkamenělé stromy vzniklé na Havaji, když se láva vylila do tamních lesů.

NAO MATSUNAGA / *1980 /
Londýn je dlouholetým domovem japonského sochaře Naa Matsunagy, jehož proces tvorby je postaven na sérii akcí a reakcí, ke kterým dochází během výroby. Svou tvůrčí praxi srovnává s tancem ‒ dlouhé, pomalé, jindy naopak rychlé interakce jeho vlastního těla a materiálu mají vliv na výsledné dílo.

Matsunagu fascinuje lidská schopnost vnímat vše, co nás obklopuje, pomocí symbolů a vizuálních znaků, ať už jde o smajlíka z dvojtečky a závorky nebo obraz zvířete viděný v mracích. Právě toho využívá i ve vlastní tvorbě, kdy skrze své abstraktní objekty plné značek, barev, čar a odlišných textur chce v divákovi probouzet různé emoce i vzpomínky.

MARCO CHIANDETTI / *1973 /
Umělec Marco Chiandetti na bechyňské sympozium přicestuje až z Kapského města, kde dlouhodobě tvoří. Jeho práce nezapadá do tradičních škatulek a přistupuje k ní formou experimentu s materiály a řemeslnými postupy. Hlína v jeho tvůrčím procesu figuruje jako stěžejní materiál, i když je výsledné dílo často nakonec vyrobeno z něčeho jiného ‒ je tak ovlivněné právě procesem tvorby a zároveň má konkrétní sociálně-politický přesah. To, co je v jeho dílech viditelné na povrchu, kontrastuje se skrytými významovými vrstvami, které jsou obvykle znepokojivější a nebezpečnější.

Například v jednom ze svých slavných projektů Bullet Holes – A Mesure of Kinetic Energy (AK47) střílel do bloků hlíny kalašnikovem, čímž vznikly vizuálně přitažlivé objekty, které ale zároveň představovaly kritickou reakci na rozšířenou zbrojní kulturu v Jižní Africe.

IVANA KRÁLÍKOVÁ / *1982 /
Oblast zájmu umělkyně Ivany Králíkové se dlouhodobě pohybuje na pomezí výtvarného umění, keramiky v širším slova smyslu a spekulativního designu s pozorností k enviromentálním tématům. Její umělecká tvorba a výzkum se zabývají různými aspekty interakce člověka se zemí, a to jak v lokálním, tak i v globálním kontextu. Vzdělání se jí dostalo na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze (2008), ale i na Univerzitě řemesel, umění a designu ve Stockholmu (2010).

Od roku 2017 se věnuje dlouhodobému interdisciplinárnímu výzkumu Dig Where You Stand (Kopej tam, kde stojíš), v němž využívá půdu jako bránu, kudy se vstupuje do světa zkoumání přírodních a kulturních procesů ovlivňujících využívání pozemků ve městech. V dílčím projektu Hi Neigbour! (Ahoj sousede!) (2018 - současnost) zkoumá z několika úhlů pohledu funkčnost půdy v lokálním prostředí stockholmské periferie Hjulsta. Jde o vhled do vztahu místní komunity k půdě a do toho, jak materiály cirkulují v městské krajině, do níž zasahuje lidstvo. V tomto projektu uplatňuje různé umělecké intervence v kombinaci s vědeckými metodami, aby upozornila na naléhavé ekologické problémy.

JIMENA MENDOZA / *1979 /
Rozhodující vliv na tvorbu mexické umělkyně Jimeny Mendozy, která v současné době vyučuje na Akademii výtvarných umění v Praze, měl život v různých sociálních kontextech, pozorování a přemýšlení o kulturních způsobech života. Zajímá se o objekty, jejich kontext, příběh, který je neoddělitelný od kontaktu s člověkem. Zkoumá jeho použití i zneužití, umístění i samotné zpracování. V objektově orientované tvorbě propojuje odkazy na ikonografii, literaturu, mytologii, vizi a představy o vesmíru; jejich nositeli se stává kresba, keramika, tisk a odlévání.

BARBORA DAYEF / *1991 /
Nedávná absolventka ateliéru sochařství Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze Barbora Dayef se zabývá intermediálním prostorem mezi sochou a performancí a práce s konkrétním materiálem je pro ni samotným a podstatným tématem. Dlouhodobě pracuje s formami a symbolikou starověkých kultur, jejichž odkazy mnohdy umocňuje použitím hlíny, která rovněž budí jasné historické a významové konotace. V jejích performativních dílech se hlína objevuje zejména v surovém nevypáleném stavu, kdy slouží jednou jako přikrývka pro performera, jindy jako prostředek pro vznik antického sloupu s ručně vyrytými kanelurami.

Více na www.sympozium-bechyne.com