Pátek, 05.02.2021 /
recenze
Pokaždé, když se muzikanti rozhodnou jít s kůží na trh v podobě vydání demoverzí písní, jejichž finální podoba již spatřila světlo světa, hrají si trochu s ohněm. Tím často není myšlen plamen sirky, ale krocení fireballu čaroděje z ohňové hory. Jinak tomu není ani v případě dream-popových Billow z Veselí nad Moravou. Štěstí ovšem odvážným přeje!
Billow měli vzniknout před několika lety, aby jejich cesty nejdříve rozdělil a o několik let později znovu spojil osud. První single se datuje do roku 2016. Od té doby stihli objet mnoho štací včetně těch v cizině a začít sbírat fanouškovskou základnu.
Ku prospěchu jim je jejich striktní přístup k tvorbě samotné, který se přísně drží pravidel DIY (tj. „Do It Yourself“ – do překladu „Udělej si sám“), což znamená, že si všechny písně nahrávají, mixují, masterují a produkují zcela sami za občasné pomoci s vydáváním pod slovenským labelem Z Tapes Records.
Jejich původní lo-fi indie směr se v průběhu let lehce metamorfoval do zvukově vyspělejší podoby s vydáním třetí desky prostě nazvané „III“. Tematicky se nyní trochu více přibližuje popu; a to v dobrém slova smyslu. Možná i právě proto se muzikanti rozhodli vydat i demo verze alba „III“.
Účelem demáčů by měla být snaha zachytit prvotní nápad, atmosféru. Slouží často jako skica, ze které se až poté (obvykle) ve studiu vytesává finální podoba. V případě Billow se z těchto náčrtů dá vycítit, že se ve své podstatě nikdy neodtrhli od svých kořenů. Na své si přijdou zejména nadšenci do lo-fi estetiky, ale šum vyšeptaného páskáče rozhodně nečekejte. Pokud bych nesrovnával jednotlivé verze a album pojmul kompaktně, trochu si odmyslel, že se jedná právě o demo, došel bych k závěru, že poslouchám plnohodnotnou desku s jemným aroma podzemnického přístupu k produkci.
Už logicky se jedná o mnohem intimněji laděnou záležitost. Většina verzí vychází z akustické, či elektrické kytary, která to s efekty rozhodně nepřehání. Občas je slyšet elektronický bubeník, který místo obvyklé vedoucí úlohy pouze vypíchává nálady a momenty. Přítomný je s lehkostí syntezátor. Snově stavěný minimalismus dává prostor vrstevní vokálů zpěvačky, hrajících přirozený prim všech skladeb. Právě díky nim může album fungovat zcela osamoceně bez nálepky „DEMO“. Nelze se divit, že se nakonec pro takové obnažení svého tvůrčího procesu rozhodli a o nudnou nuda pláž v tomto případě nejde.
Jak celé demo-album shrnout?
Pokud by se našla produkce, jež by se rozhodla navázat na tradici filmů jako Šeptej, Samotáři, anebo Jedna ruka netleská, bylo by dost pravděpodobné, že by se na soundtracku objevili právě Billow. Upřímně bych jim to přál… i když zůstává otázkou, zda by se tam neobjevila právě některá z jejich demo verzí.
Billow můžete poslouchat zde: https://billow-out.bandcamp.com/album/iii-demos