PŘIDAT
AKCI
POSLAT
PLAKÁT
RYCHLÝ KONTAKT


Bechyňská keramika v Praze. Výstava ukazuje současnou tvorbu i historii sympozia

Bechyňská keramika v Praze. Výstava ukazuje současnou tvorbu i historii sympozia

Čtvrtek, 17.10.2019 / článek

 

Keramika je hlavním tématem nové výstavy v pražské galerii Kvalitář s názvem Kontakt. Mezinárodní sympozium keramiky Bechyně 1966–2018. Cílem je představit keramiku v jiném světle jako materiál nejen pro užité umění, ale i volnou uměleckou plastiku.

Výstava představuje díla šest umělců z Čech a zahraničí, kteří se zúčastnili sympozia v minulém roce a zasazuje je do kontextu těch nejzajímavějších prací, které vznikly na bechyňských sympoziích v průběhu 60. až 80. let a věnovaly se stejným tématům jako soudobé sochařství.

K vidění je tedy nejen současná keramická tvorba, ale i pohled do historie tohoto pravidelného mezinárodního setkávání umělců, které v jihočeské Bechyni probíhá bez přerušení od roku 1966. Výstava, kterou bechyňské sympozium otevírá novou etapu své existence, se koná v galerii Kvalitář do 22. listopadu.

Mezinárodní sympozium keramiky Bechyně bylo založeno v roce 1966 a stalo se platformou pro pravidelné setkávání umělců z různých částí světa rozděleného železnou oponou. Touto výstavou otevírá sympozium novou etapu svojí existence a zaměřuje se na nové cíle, kterými je užší spolupráce se zahraničními umělci a s autory, pro které je keramika především materiálem pro umělecké vyjádření.

„Slovo kontakt jsem dali do názvu výstavy jako odkaz k mezinárodnímu setkávání umělců, které se podařilo zachovat i v 70. a 80. letech, ke konfrontaci současných děl a prací vzniklých před rokem 1990, ale i ke vztahu mezi volným a užitým uměním,“ vysvětluje jedna z kurátorek výstavy a ředitelka keramického sympozia Eva Pelechová.

Ze současných autorů výstava představí Adama Železného (CZ), který ve své práci experimentuje s materiálem až na samé hranici destrukce, když pro tvarování objektů používá trhaviny. Umělkyně Sofie Nørsteng (NOR), Ellen Kleckner (USA) a Katie Sleyman (USA) ve své tvorbě vytváří instalace, v nichž zkoumají především vztahy mezi celkem a jednotlivými prvky a v galerii Kvalitář jsou k vidění různé výsledky této konfrontace. Yael Atzmony (ISR) v díle Resonance (Hanging in Between) / Rezonance (Někde uprostřed) pracuje se záběry z vykopávek ze sobiborského lesa, které odkazují k tíživým okamžikům evropských dějin i autorčiny vlastní rodiny. Videem je na výstavě zastoupený i Giorgio di Palma (IT), který připravil zásahy přímo do veřejného prostoru města Bechyně a zdokumentoval keramickou tradici města v rozhovorech s jeho obyvateli.

Ze sbírek Alšovy jihočeské galerie a Uměleckoprůmyslového muzea v Praze jsou na výstavu zapůjčené ty nejzajímavější práce ze sympozií v 60., 70. a 80. let, které reagovaly především na impulsy hnutí informelu a nastupující nové figurace. Jde například o volné figury Hany Purkrábové, primitivistické plastiky Imricha Vanka, žertovné realizace Karla Nepraše, expresivní plastiky Carmen Dionysea a hry s keramikou popírající zažité stereotypy o materiálu u autorů jako Klaus Lehmann, Pavel Knapek nebo Enric Mestre.

Výstavu volně doprovází stejnojmenná publikace, která obsahuje odborné studie, rozhovory s účastníky sympozia v roce 2018, eseje a dobové i aktuální fotografie dokumentující historii i současnost Mezinárodního sympozia keramiky Bechyně.

Výstavu pořádá Mezinárodní symposium keramiky Bechyně o. p. s. ve spolupráci s Uměleckoprůmyslovým museem v Praze a Alšovou jihočeskou galerií.

www.sympozium-bechyne.com
www.kvalitar.cz
 


Fotografie


Autor: - i, dap -





Zemřel Milan Knížák. Výrazné osobnosti českého umění bylo 86 let

Ve věku 86 let zemřel v neděli 26. července výtvarník, hudebník, pedagog a performer Milan Knížák. Bývalý rektor Akademie výtvarných umění a dlouholetý ředitel Národní galerie patřil k nejvýraznějším, ale také nejdiskutovanějším osobnostem české kultury.

Milan Knížák se narodil 19. dubna 1940 v Plzni. Už od počátku šedesátých let se věnoval netradičním formám umění, veřejným akcím, happeningům a performancím. Stál u zrodu skupiny Aktuální umění a jako člen mezinárodního hnutí Fluxus se prosadil také v zahraničí.

Jeho tvorba byla velmi široká. Věnoval se výtvarnému umění, hudbě, designu, módě, architektuře i literatuře. Významnou roli sehrál také ve vedení důležitých kulturních institucí. V letech 1990 až 1997 byl rektorem Akademie výtvarných umění v Praze a mezi lety 1999 a 2011 vedl Národní galerii.

Milan Knížák byl známý svými výraznými názory, osobitým vystupováním a tím, že často vyvolával živé debaty nejen mezi odborníky, ale i ve veřejnosti. Česká kultura v něm ztrácí nepřehlédnutelnou osobnost, která po několik desetiletí ovlivňovala podobu českého umění.
 

Mohlo by se vám zamlouvat

 

 

Vstupenkový systém Bzuco