Černou Barboru se zrzavým bobrem i kvalitní hudbu nabídla volyňská plovárna

Oproti Přeříznuté Barče (její bližší specifikace se nachází v titulku článku), což jeden z druhů piva čepovaného na říční plovárně ve Volyni, živou hudbu v prostoru této, v naší vlasti nejstarší, plovárny na břehu Volyňky, zde není možno slyšet každý den.

Ve čtvrtek 27. června zde proběhl maďarské kapely Gébert-Ulbert Project, jejíž repertoár sestával jak z bluesové, soulové a rockové klasiky, tak z jazzem prosycených instrumentálních skladeb, plných improvizovaných partů. Název kapely signalizuje, že hlavními postavami budou dva tam uvedení muzikanti, kterými jsou hráč na klávesové nástroje Gébert Attila a kytarista Ulbert Ferenc. Je doplňovala rytmika - baskytarista Eged Mártona a bubeník Takács Bálint, dalším členem byl zpěvák Ferenczy András.
Pomyslným úderem 20. hodiny započal první set, po krátké přestávce pak druhý, končící s desátou hodinou večerní, oba plné poctivé muziky. Na své by si mohli teoreticky přijít příznivci Michala Davida, vidouce klávesáka při duelech s kytarou s nástrojem Roland zavěšeným přes krk, leč muzika to byla opravdu poněkud jiná, než rádoby italské osmdesátkové hudební neskvosty.

Koncert zakončila skladba Little Wing, rockerům dobře známá z druhého alba Jimi Hendrixe Axis: Bold as Love, stejně jako Hey Joe oblíbený to improvizační materiál baladický, avšak s patřičnou gradací.



Poděkování za zprostředkování akce patří Volyňské kultuře, pod jejíž patronací právě tento koncert, vydařený i příjemným zvukem, ve vlahém letním pozdně červnovém večeru proběhl.

Volyňské plovárna je často zmiňována v souvislosti s jejím dobovým duchem - od roku 2008 je zapsána mezi kulturní památky, vybudována byla v protektorátních letech 1939 - 1941 Občanskou záložnou ve Volyni, dodnes zde stojí původní dřevěný komplex šaten a sprch, zachoval se i vodou Volyňky napájený padesátimetrový bazén. Často je zmiňována paralela s říčními lázněmi z filmu Rozmarné léto - ale nebojte, rybářským háčkem vám zde nikdo ucho šít nebude, ani v aleji doubků nesešlehá proutkem (byť okolo stromů je dostatek), zato k občerstvení čtyřmi jedenáctistupňovými čepovanými pivy vám postačí stokoruna.