Protivínské slavnosti nabídly Supergroup i Marii Rottrovou. Městem zněla Navarová

Poslední srpnový víkend se v Protivíně konaly městské slavnosti. Sobotní program zahájil naproti náměstí Jožka Černý s cimbálovou muzikou. O dvě hodiny později nastoupila rocková formace Supergroup, těleso sestavené na základě hlasování posluchačů Radia Beat. Sešli se zde tedy kytarista Michal Pavlíček, zpěvák Kamil Střihavka, baskytarista Vladimír Guma Kulhánek, bubeník Miloš Meier, houslista Jan Hrubý a zpěvák a hráč na klávesové nástroje Roman Dragoun.

Repertoár tohoto All Stars Bandu čerpá ze skladeb z klenotnice světové rockové hudby, který bylo možno slyšet v Pavlíčkově televizním živém pořadu Na Kloboučku. Nicméně nejpůsobivější byla instrumentální skladba Bratia od slovenského kytarového mága Andreje Šebana, nebo Dragounův Zdroj, autorská tvorba v dnešní revivalové době potěšila, paradoxně tato kapela, oplývající i skladatelskými veličinami, prezentuje především převzatý repertoár.

Současnou písničkářskou scénu zastupující následný Voxel má evidentně daleko k prosté údernosti a textové vyzrálosti Kryla nebo Hutky, či kytarovému mistrovství a poetice Vladimíra Merty, podobnost pseudonymu s Bono Voxem pak je opravdu ryze náhodná a mírně drzostí zavánějící.

Ve 20 hodin nastoupila kapela Neřež, fungující jako doprovodné těleso Marie Rottrové, kterou natěšené publikum vřele přijalo. Hutný i křehký zvuk kapely s dvojicí kláves Nord Stage, elektrickou i akustickou vilou a rytmikou, podtrhoval vystoupení oblíbené zpěvačky. Jeden známý hit střídal druhý, jako finální přídavek dle očekávání zazněl blacksabbathovská balada Lásko voníš deštěm.

Lady soul měla trochu problémy s hlasem, k čemuž vydatně přispíval umělý kouř na pódiu, nicméně přirozené podání a výkon je v jejím případě (i když věk dámy se neprozrazuje) na tři čtvrtě století věku vskutku úctyhodná aktivita. Překvapivě s plným nasazením odzpíval své duety s hvězdou letitý kolega Petr Němec. Z repertoáru Zuzany Navarové Marie Rottrová skvěle odezpívala písničku Já s tebou žít nebudu, připomněla i dalšího zesnulého zpěváka Pavla Bobka skladbou S tím bláznem si nic nezačínej.

Zážitek z hodinového bloku kazilo - krom k podobným akcím pochopitelné, leč rušící pobíhání a křik dětí, profesionálně nezvládnuté ovládání přístroje obrazového mistra třímajícího kameru (na stativu!!!) proti pódiu. Obraz přenášený na velkoplošnou obrazovku si nezadal s diletanty publikujícími svá videa z mobilů na světové síti, něco jako plynulá panorama a zoom by rozhodně neškodilo, řečeno slovy Pavlíčkova souputníka Kocába, vypadalo to jakoby: „Hrome, ten chlapík tancuje šíleně, kousla ho snad tarantule, nebo co?“, těžko si vysvětlit škubání ze strany na stranu i při změně ohniska. Rovněž zvuk byl místy nepříjemně hlasitý, v jednu chvíli při puštění reprodukované hudby málem vyletěly membrány reproduktorů nesmyslně destruktivní nárazovou intenzitou.

Pokud byl záměr jako kulturní vyvrcholení slavností nasadit ve 22 hodin kapelu Jelen, pak jsem z toho tak trochu jelen. Jelikož jejich vystoupení již proběhlo za neúčasti autora reportáže, těžko soudit, jaký byl úspěch. Předpokládat lze, že opravdovým vrcholem byla právě oblíbená dáma z Ostravy a že strategický čas byla ona hodina dvacátá.



Vedlejší scéna byla plně věnována dětem, došlo jak na postavičky z Večerníčku, tak na kouzla pro děti. Od 19 hodin zde zahrála starším dechová hudba. Na zámeckém nádvoří bylo možno vyslechnout zasvěcený výklad nadšených majitelů veteránů, nádvoří Kaplanky patřilo řemeslům a řemeslníkům, volný vstup umožnil Památník města Protivína. Vyšlo i počasí, možná až příliš letní, z čehož měli dozajista prodejci protivínského piva Platan. Nelze než doufat, že příští slavnosti se stejně vydaří, jako letošní, které se uskutečnily v sobotu 26. srpna.