Výstava Homo Faber ve Slavonicích představí díla oceněných řemeslníků

Výstavu výrobců oceněných titulem Nositel tradice lidových řemesel je možno od 2. do 25. září navštívit v areálu Stavební huti Slavonice.Česká republika navázala na program UNESCO Žijící lidské poklady vlastní národní verzí – systémem Nositel tradice lidových řemesel.

Od roku 2001 oceňuje v jeho rámci ministr kultury ČR zmíněným titulem mistry, kteří nejlépe ovládají zánikem ohrožené technologie tradiční výroby, podílejí se na jejich uchování, šíření a předávání dalším generacím. Doposud bylo takto oceněno přes šedesát řemeslníků z mnoha řemeslných oborů.

Výstava HOMO FABER (tento název lze volně přeložit jako člověk tvořivý nebo člověk pracující) chce návštěvníky seznámit s prostou a skromnou krásou výrobků od těch, kteří obdrželi titul Nositel tradice lidových řemesel a prostřednictvím vystavených výrobků představit jejich tvorbu i je samé.

Každý řemeslník bude představen na samostatném panelu s fotografií, doplněnou dokumentací výrobní technologie. Dále si návštěvníci výstavy mohou prohlédnout i výstavu výrobků oceněných výrobců.

Na letošním národním zahájení Dnů evropského dědictví ve Slavonicích byl v sobotu 10. září udělen titulu Nositel tradice lidových řemesel těmto výrobcům:

Josef Fidler, Hlinsko - ruční tkalcovství – výroba žinylky
Josef Fidler pochází z Hlinska, kde se vyučil v oboru seřizovač textilních strojů. Výroba textilu jej zaujala natolik, že se postupně začal věnovat ručnímu tkaní látek typických pro oblast Hlinecka. V této činnosti dosáhl značného mistrovství a jeho výrobky získaly několik ocenění „kvalita z Horácka“. Od roku 2014 se zájem pana Fidlera soustředil na obnovu výroby ručně tkané žinylky, jejíž podomácká výroba byla významným zdrojem obživy tkalců na Hlinecku. Postupně se mu podařilo obnovit již téměř zaniklý výrobní postup zavedený na konci 19. století Josefem Laškem. Celá technologie má několik fází. Na počátku je tkaní tzv. předdíla, na jehož pečlivém zpracování závisí výsledná kvalita výrobku. Utkané předdílo se nastříhá na pásky zvané šňůrky a ty se na strojku skají až dostanou typický vzhled chlupaté „housenky“ - žinylky. Takto připravené šňůrky se na ručním stavu zatkávají sesazovací osnovy. Závěrečná úprava spočívá ve vázání třásní na okraje plédů či šátků, kartáčování, praní a sušení. V současnosti tvoří výrobní sortiment Josefa Fidlera především kolekce šátků a šál.

Jiří Rücker, Pečky - řezbář perníkových forem
Jiří Rücker pochází z rodiny, v níž se několik generací mužů věnovalo kovorytectví a zpracování kovu. Stejnému řemeslu se tedy vyučil i on a dosáhl v této činnosti značného mistrovství, takže byl zaměstnaný nejen jako rytec, ale též medailér a mědirytec. Po úrazu ruky musel fyzicky náročnou práci opustit a začal se věnovat řezbářství, k němuž měl blízko od dětství, prožitému v rodině příbramských řezbářů. Postupně vyzkoušel řezbu reliéfů, figurek i loutek, aby nakonec zakotvil u reliéfních forem na perník. Studiem literatury a sbírkových předmětů v muzejních sbírkách se osvojil typickou ikonografií perníkových forem, způsob jejich výzdoby i vrstvení jednotlivých hloubkových plánů díla. Díky tomu dnes dokáže vytvářet nejen jedinečné kopie historických forem, ale též ztvárnit své vlastní náměty a motivy. S jeho prací se však můžeme setkat v regionálních muzeích a muzeích v přírodě, kde se pravidelně účastní řemeslných pořadů a předváděcích akcí.