Táborská kulturní scéna přišla o jeden stánek. Co se stalo s Recykle music barem?

 Po osmi letech skončil k novému školnímu roku oblíbený táborský hudební klub Recykle music bar. Vše proběhlo rychle a potichu.

„Činnost jsme ukončili už před 14 dny, teď už jsou prostory klubu i restaurace vyklizené. Moc jsem to s nikým do teď nechtěla řešit. Objevují se ale informace, že končíme kvůli vyššímu nájmu a podobně. Ten se sice zvedl, ale nic co by mě položilo. Bylo to spíš moje rozhodnutí,“ říká majitelka Žaneta Benešová (na snímku se synem Filipem). Jako další důvody uvedla vyčerpání a chybějící pocit podpory ze strany města.

„Zažili jsme spousta skvělého, už jsem ale unavená neustále stát za barem a neustále něco shánět. Doufat, že mi město na pátek stihne vylepit plakáty. A vůbec, celkově podpora od města je špatná, není cítit. Systém dotací jsem už vzdala, ale větším problémem je, že město lidi na akce neláká, nic nedělá proto, aby tu turisté zůstávali, aby se šli večer bavit a věděli kam se mají jít bavit. Každý, kdo tu něco dělá – dobrovolně - pro kulturu, to dělá s neskutečnou láskou, protože pro město je tady všechno problém,“ popisuje další důvod Žaneta Benešová s tím, že nebýt v Táboře dobrovolníků, kultura by se tady omezila na Táborská setkání a několik akcí pro děti či seniory.

Klub začal svou kulturní pouť na Žižkově náměstí před osmi lety a následně se přesunul o několik metrů dál, na Špitálské náměstí, kde působil pět let. Právě v těchto prostorech se odehrálo více než 200 koncertů kapel domácích i přespolních, mezi nimi v klubu vystoupily i hvězdy nejen rockové scény jako Vladimír Mišík s ETC., Blue Effect, Ivan Hlas Trio, Krausberry, Hudba Praha, Wohnout, Vltava, YoYo band, Tony Ducháček a Garage, Buty, Mňága a Žďorp, Michal Prokop, Oskar Petr, Lenka Dusilová, Justin Lavash, Lola Běží či Roman Dragoun.

„V klubu jsem hrál několikrát. Sám, s T4, Futurem a His Angels. Byla to vždy nádhera,neb jako písecký rodák a Jihočech se cítím v Táboře jako doma. Je obrovská škoda, že už klub skončil. Nebyl sice velký, ale vždy se tam sešla spousta krásných lidí a užívali si jak muziky, tak plný gejzír energie krásné a pozitivní Žanety, která po léta tento prostor skvostně vedla. Bylo by určitě záslužné tento klub znovu otevřít a pokračovat v tradici. Rád si tam vždy zahraju,“ nešetří chválou Roman Dragoun.

Obývák pro muzikanty i Staroměšťáky

Podobně opakovaně tam hrály domácí kapely, některé v klubu i zkoušely.
„Vždy, když jsem tam vstoupil, zmocnil se mně pocit ohromného spojenectví. Obklopen lidmi, co jsou tam všichni pospolu, a jdou za dobrou muzikou do prostoru, kde se člověk mohl muzikantů dotknout. Anebo když jsme šli na zkoušku. Vešli jsme se tam pohodlně s muzikanty i pěveckým sborem celého Tábor Superstar Bandu. Provozovatelka Žaneta je velkorysá, celá léta nás tam nechala zkoušet. A nejen nás, i další kapely a divadla, co si chtěli něco zkusit byť jen příležitostně. Je mi teskno po tom prostoru, oáze dobré muziky i jídla a nápojů. Pro "staroměšťáky" to byl skoro obývák. To kultovní, proporčně příjemně sevřené místo, se bude nahrazovat těžko. Inu, každá energie člověka má svou mez, ale třeba se dočkáme dalších projektů té vitální ženy," vzpomíná na Recykle music bar Štěpán Pavlík.

Kromě odpočinku už nyní Žaneta Benešová zvažuje, že by se případně zapojila do činnosti vznikajícího klubu v přízemí Hotelu Palcát. Ten by se měl orientovat na větší kapely, které přilákají kolem 300 návštěvníků.

„Konkurovat protější Univerzitě by to nemělo. Program bude jiný. Větší kapacita umožní dělat větší kapely. Také program nebude mít železnou pravidelnost, jaká byla v Recyklu. Recykle už prostě nebude,“ vysvětluje Žaneta Benešová a s úsměvem se ptá, komu se povede dělat pět let každý pátek koncert?

„Nejraději vzpomínám na atmosféry, to už člověk asi nikdy nezažije. Bylo to takové rodinné. Příjemné je, že se ke mně také slavní muzikanti hlásí, že si nás zapamatovali a snad i oblíbili. Bude se mi stýskat po těch lidech, kteří tam pravidelně chodili. Ať si to ale teď vezme na bedra někdo jiný, ráda si přijdu dát drink a poslechnout si. Chci zažít věci jinak než od baru. A třeba se jednou vzbudím, bude se mi stýskat a udělám nový klub,“ uzavřela Žaneta Benešová.