PŘIDAT
AKCI
POSLAT
PLAKÁT
RYCHLÝ KONTAKT


Strakonice nejen sobě se blíží. Pořadatel dostal infarkt, ale lidé vzali akci za svou

Strakonice nejen sobě se blíží. Pořadatel dostal infarkt, ale lidé vzali akci za svou

Úterý, 18.08.2015 / rozhovor

 

Festival Strakonice nejen sobě, jehož nultý ročník se bude konat 10. až 13. září na 15 menších či větších scénách po celém městě, se blíží mílovými kroky. Akce má i svou crowfundingovou kampaň na serveru HITHIT.CZ, kde se filantropové skládají na nízkonákladový festival. Na něm vystoupí kolem 350 účinkujících, z toho jen 29 strakonických kapel.  

Všichni vystupují zadarmo, stejně jako pořadatelé akce si nenárokují žádné honoráře a vstupné na všechny pořady bude zdarma. S blížícím se datem festivalu, jemuž bude 9. září od 16 hodin předcházet kulturní fórum – veřejná diskuze v rytířském sále strakonického hradu o budoucím financování strakonické kultury, přinášíme rozhovor s hlavními pořadateli festivalu Petrem Hnilem, Janem Rausem a Martinem Vadlejchem.

Kdo byl iniciátorem festivalu a přišel s ideou akce Strakonice nejen sobě? Co tomuto nápadu předcházelo?
Petr Hnilo: Po mém spíše okolnostmi vynuceném příchodu do Strakonic po asi 18 letech jsem si říkal, co tady vlastně budu dělat ve svém volném čase, když jsem odtud už jednou z podobného důvodu odešel. Navíc jsem věděl, že budu mít několik let hodně práce a času málo. Nejdřív jsem doufal, že budu s někým spolupracovat na podobném principu, jako tomu probíhalo s píseckým Píčkem, ale brzy jsem narazil, protože tahle scéna je ve Strakonicích maličká, navíc tady do značné míry chybí povědomí o tom, jak vlastně vypadá. Kdybych chtěl tohle dělat samostatně, první roky bych se nedoplatil. Pak jsem si všiml, že Strakonice jsou výjimečné množstvím toho, co působí v oblasti kultury a napadlo mě, že nebudu něco vozit do Strakonic, ale že budu Strakonice vozit ven.
Oslovil jsem malíře Jiřího Mášku a vznikl dobrovolný a v podstatě bezplatný projekt Strakonice v Republice, se kterým jsme zatím byli v Písku, Praze a Českých Budějovicích a budeme samozřejmě pokračovat. Princip spočívá v tom, že v rámci vernisáže Jirkových obrazů se koná maximálně hodinový program tvořený pouze tvůrci ze Strakonic – konkrétně především z členů Loutkové scény Radost, Divadelního souboru Čelakovský, SHŠ Vendetta, dudáky, hostem sochařem Tomášem Havlíkem a dalšími – který nad rámec vernisáže propaguje strakonickou kulturu a snaží se v místě navázat další kontakty. Sešla se prima parta a já jsem věděl, že tuhle akci budu muset jednou ukázat ve Strakonicích, už jenom proto, aby strakoničtí věděli, s čím je vlastně svévolně a podle našeho výběru reprezentujeme. A když postupně přišel čas a já začal přemýšlet o tom, jak to udělat, říkal jsem si, proč bychom se měli omezovat pouze na účastníky projektu Strakonice v Republice, že by to mohlo být větší. Do toho přišly volby a do určité míry se zvýšila pravděpodobnost, že by to šlo udělat ve větším měřítku. Věděl jsem, že dál už to přesáhne moje schopnosti, a šel jsem s tímhle nápadem za Martinem Vadlejchem, který překvapeně odpověděl: „O něčem takovém přemýšlím už dva roky!“ A už to jelo.

Představte stručně svou roli v produkci festivalu. Kolik lidí vyslyšelo výzvu, aby se zapojili do produkčního týmu a kolik lidí celkem se bude podílet na organizaci akce?
Petr Hnilo: Ze začátku jsme byli dva, pak tři, pak čtyři, pak nás bylo pět, šest – a už se těch lidí ani nedopočítám. Odhadem několik desítek.
Martin Vadlejch: Při realizaci zastupuji sdružení Sunshine cabaret a jeho role je především poskytnutí zázemí a background už realizovaných projektů ve Strakonicích, v Čechách i v zahraničí
Jan Raus: Já se festivalu účastním jako organizátor a nejspíš i jako účinkující. Z organizačního hlediska mám na starosti věci spojené s technickou a logistickou podporou a mediální prezentací akce směrem k médiím, Jelikož je celý festival založen na bázi dobrovolnosti, lze v podstatě říct, že každý, včetně mě dělá to, co je právě potřeba a zadarmo.

Kde všude se bude festival odehrávat a kolik účinkujících přislíbilo účast?
Petr Hnilo: Já nejdřív vezmu ta místa a vezmu je jmenovitě. 2. nádvoří hradu, prostory Muzea, Společenský sál knihovny, Jedárna (pozn. autora – sklepy u strakonického hradu), Rennerovy sady, kemp na Podskalí, rockový klub Křemelka, parkoviště vedle DDM, altánek u hotelu Bavor, restaurace Jiskra, základní škola Povážská, čajovna Pod Stolem, prostory ELIMu... Míst bude ještě víc. Pokud jde o počet účinkujících, nejde říct přesné číslo, ale těch souborů a jednotlivců je dohromady sedmdesát. Když si představím, že třeba pěvecké sbory nebo folklorní a taneční soubory mají přes deset i přes patnáct účinkujících i v dětských kategoriích, a na jednu rockovou kapelu, kterých se přihlásilo 29, budu počítat průměrně pět lidí, vychází mi odhadem kolem 350 lidí celkem.

Akce má být zdarma pro návštěvníky a účinkující se také zřekli honorářů, s jakými odhadovanými náklady na celý festival počítáte?
Martin Vadlejch: Těžko spočítáte čas a energii lidí co na festivalu intenzivně pracují. Rozpočet nenafukujeme, spíš naopak, peníze potřebujeme především na propagaci, kterou opravdu potřebujeme, aby úsilí všech vystupujících a organizátorů nepřišlo nazmar a také na nejnutnější náklady za technické zajištění.

Co vás při přípravách akce příjemně překvapilo a naopak nepříjemně zaskočilo?
Petr Hnilo: Příjemně mě překvapil zájem účinkujících – jejich počet určuje charakter celé akce. Jsem rád, že tu věc vzali za svoji v tak velkém počtu. A to, že se všechno nakonec zdárně rozjelo, protože každý nápad se nepovede realizovat. Nepříjemně mě překvapil vlastní infarkt uprostřed příprav festivalu a následná nutnost trošku ubrat plyn, což přineslo větší zátěž pro kolegy.

Samotnému festivalu bude 9. září v rytířském sále strakonického hradu předcházet veřejná diskuze – kulturní fórum. Jaká budou hlavní témata diskuze a co je cílem tohoto fóra? Jak se bude s výstupy z fóra dále pracovat?
Jan Raus: Všeobecně můžu témata shrnout do problematiky financování kultury v regionu a nastavení transparentního a jasně definovaného přerozdělování veřejných prostředků, které by měly do kultury proudit z městského rozpočtu. To je ostatně problém nejen ve Strakonicích. S tím je spojené vytvoření širší platformy všech subjektů, bez rozdílu zřizovatele, které se na této činnosti podílejí, a samozřejmě nechceme opomenout možnost vícezdrojového financování kultury. Ať se jedná o čerpání dotací nebo grantů všeho druhu, které lze čerpat. To se tady dlouhodobě prakticky neděje. Mimo představitelů uměleckých souborů a soukromých produkcí budou o problematice diskutovat zástupci města, příspěvkových organizací jako je MěKS, Muzeum nebo knihovna a v neposlední řadě i pozvaní hosté, kteří určitě mají díky svým zkušenostem odjinud k těmto tématům co říct. Jmenovat můžeme ředitele příspěvkové organizace Centrum kultury Písek a hlavního dramaturga Open Air Musicfest Přeštěnice Josefa Kašpara nebo Štěpána Kubištu, člena grantové komise Hlavního města Praha a manažera kulturního prostoru Jatka 78.
Samozřejmě přivítáme každého občana města nebo regionu, kterého to zajímá, chceme o věcech diskutovat a na konci zveřejnit jasný a přesně definovaný model financování kultury, který by pokud možno dlouhodobě fungoval bez ohledu na politickou garnituru. Myslím,že vzájemný konsensus a spolupráce je to, kam by vše mělo směřovat. A to je primárně to, co od fóra očekáváme. Další by mělo logicky následovat a touhle aktivitou naše snahy končit nebudou.

Dnes má téměř každé město své městské slavnosti. Čím se bude festival Strakonice nejen sobě lišit od právě již zavedených slavností, čím bude a chce být jiný?
Petr Hnilo: Festival Strakonice nejen sobě nebyl původně zamýšlený jako městská slavnost. Jako slavnost ano, ne však ve smyslu Písek má Dotkni se Písku, my máme Strakonice nejen sobě. Pro mě tahle otázka není vyřešená, nicméně bych se jejímu dotažení nebránil. Pokud celá akce nakonec přejde do podoby městských slavností, podle mě určitě bude muset být její velká část věnovaná místní scéně a určitě budou muset přibýt hosté. A to přináší problémy například z hlediska bezplatnosti a dobrovolnosti, které je nutné spravedlivě vyřešit.
Martin Vadlejch: Slavnosti, proč ne, ale určitě musí být řízena dohromady zástupci z řad města, jeho institucí ale především lidmi stojícími mimo ně, aby byla zaručena nezávislost festivalu v případě, že bude pokračovat.

Spustili jste také crowfundingovou kampaň na serveru HitHit.cz, v níž lidé mohou dobrovolně přispět libovolnou částkou dostanou za ni nějaký bonus. Na co vše budou směřovat finanční prostředky z této kampaně, pokud bude úspěšná?
Jan Raus: Ano, souvisí to s tím, co jsem říkal o vícezdrojovém financování, Chápeme, že peněz není a nejspíš nikdy nebude dost, takže je crowdfunding tím minimem, co by měl každý, kdo potřebuje na svou činnost prostředky, zkusit. Nechceme jen stát s otevřenou náručí a fňukat, že na to nebo ono nemáme peníze. My spouštíme kampaň na Hithit.cz, kde je minimum pro projekt 50 tisíc korun. Ta částka by měla pokrýt základní náklady, které jsou s takovou akcí spojené, klidně můžeme zmínit pronájmy technických zařízení nebo propagaci. Nikdo si z těchto peněz nebude vyplácet mzdy nebo honoráře, chceme prostředky od sponzorů a přispěvatelů smysluplně a hlavně naprosto transparentně použít tam, kde je to nezbytně nutné a neexistuje jiné, levnější či bezplatné, řešení. Dalo by se říct, že rozpočet akce od počátku jejího vzniku klesá, a to díky přibývajícím subjektům, které se k ní připojily, nabídly zdarma či s podstatnou slevou své prostory, produkty nebo služby.Nechci nyní “vystřelit” přesné číslo, ale troufnu si tvrdit, že konečná částka, za kterou festival proběhne bude v řádech desítek tisíc korun. Chceme dokázat, že i za relativně málo peněz umíme lidi ve městě stmelit a nabídnout naprosto seriozní, multižánrovou a hlavně multigenerační kulturní akci. Oproti spoustě podobných, které v nedávné minulosti spíše pořádajícím institucím sloužily a slouží jako možnost, jak vytáhnout peníze z různých budgetů a nejlépe v tichosti je nehospodárně “proinvestovat”.

Festival má své stránky, logo a další promo předměty. Kdo se podílí na grafické podobě akce, její propagaci a souvisejících aktivitách? Jaká média chcete oslovit a jak chcete propagací festivalu realizovat?
Jan Raus: Festivalovým webmasterem je Adéla Klichová. Grafiku festivalu vymyslel a realizoval Marcel Mandrysz, společně s Martinem Vadlejchem a Václavem Králem, který je zároveň i oficiálním fotografem festivalu. Dalším nezastupitelnou součástí je CAN Production, lidé okolo Aleše Koutenského mají exklusivní práva na pořizování audiovizuálních materiálů festivalu. Lidí okolo festivalu je čím dál tím víc a nerad bych na někoho zapomněl. Co se médií týče, chceme kontaktovat všechny, kteří o spolupráci projeví zájem. Mimo regionálních médií budeme spolupracovat s Českou televizí, Českým rozhlasem nebo Rockrádiem, z tištěných periodik mohu uvést například MF DNES. Formy spolupráce řešíme individuálně i vzhledem k různým potřebám jednotlivých médií. Občany Strakonic hodláme mimo festivalové propagace informovat i prostřednictvím Zpravodaje města Strakonice nebo i městským rozhlasem. Každý kanál, který lze použít, rádi využijeme.

Kampaň na podporu festivalu na HITHIT.CZ.

Více informací naleznete na oficiálních stránkách: STRAKONICE NEJEN SOBĚ

FACEBOOK FESTIVALU


 


Fotografie


Autor: Zbyněk Konvička





Mohlo by se vám zamlouvat

 

 




Kultura dnes


Sudí

Divadlo / komedie
DON Tábor
24.10.2017 od 19:00 hod.

 

Chvilková slabost

Divadlo / komedie / divadelní komedie
Kulturní dům Veselí nad Lužnicí
24.10.2017 od 19:30 hod.

 

Irsko - turistická beseda

Ostatní
Dům kultury Milevsko
24.10.2017 od 18:00 hod.

 

Nejdelší cesta kolem světa osobním autem

Ostatní / vyprávění - road trip
Metropol
24.10.2017 od 19:00 hod.