Okolo Třeboně zněl mohutný sbor, hlavním tahounem byl Jiří Suchý

Společné zpívání propojilo účinkující s diváky při festivalu Okolo Třeboně, jehož 24. ročník se odehrál o posledním červnovém víkendu. Na pódiu převažovali muzikanti, kteří si zakládají i na kvalitě zpívaných textů a pro něž je největší odměnou, když publikum jejich písně zná a přidá se k nim. I proto letos organizátoři vydali s tištěným programem také zpěvník, jehož součástí byly rozhovory s účinkujícími o formě písničky a například o tom, co je na psaní písní nejtěžší a zda je zpívání zdravé. V tomto duchu se festival odvíjel: Od pátku do neděle naplnila Třeboň řada působivých chvil, které z letošního ročníku vytvořily vzácné a nezapomenutelné setkání.

Hlavní hvězdou byl v sobotu večer Jiří Suchý, který si přivezl z divadla Semafor pianistu Jiřího Svobodu, ale svoji doprovodnou kapelu výjimečně nechal doma. Přijal totiž nabídku ředitele festivalu Pavla Barnáše, že ho na pódiu doprovodí jihočeští muzikanti, kteří jeho písně nastudují s úctou a pokorou, protože je mají rádi. „Jsem na to zvědav. Vůbec si nedovedu představit, kdo přijde. Většinou vozím svoji kapelu, takže toto není běžné. Ale je to dobrodružné,“ těšil se Jiří Suchý necelé dvě hodiny před vystoupením, kdy se teprve chystala první a poslední společná zkouška. Hudebníci z formace Restaurační kvartet (Vladimír Šamalík – banjo, foukací harmonika, Jiří Mach – kytara, mandolína a Vít Zavadil – baskytara) ho velmi příjemně překvapili. „Doufám, že jsme spolu nehráli naposledy. Vypadalo to, že jsme sehraní, jako bychom spolu hráli už celá léta,“ zhodnotil pak Jiří Suchý.

Během téměř padesátiminutového vystoupení zazněly hity typu Pramínek vlasů, Blues pro tebe či Klokočí, k nimž se diváci okamžitě přidávali. Naprosto originální tvář dostala píseň Babeta, která nezazněla na pódiu, ale na obrazovce nad ním: Symfonický orchestr Českého rozhlasu ji totiž nahrál aktuálně v Tokiu při svém turné po Japonsku, kam s ním odjel i ředitel festivalu Okolo Třeboně, violoncellista SOČRu Pavel Barnáš. Moderátor Dušan Vančura naservíroval účinkujícím i divákům Babetu jako překvapení v druhé půli vystoupení – pan Suchý s muzikanty sledovali hru téměř osmdesátičlenného orchestru přímo z pódia. Byla to velká síla a publikum reagovalo nadšeně. „Panu Suchému jsme tuto píseň poslali jako upomínku z dalekých krajů, a to díky spolupráci šéfdirigenta Ondřeje Lenárda a v aranži Jana Kučery,“ upřesnil Barnáš. Originální telemost Tokio-Třeboň na pana Suchého velmi zapůsobil. „Škoda, že se toho nedožil Jiří Šlitr, ten by měl z toho velkou radost. Ale já mu to vyřídím. Jen doufám, že ne moc brzo,“ reagoval pak třiaosmdesátiletý klasik, který se předvedl v obdivuhodné formě a na jevišti i zatančil. Slíbil, že pokud ho organizátoři ještě někdy pozvou, rád se do Třeboně vrátí a bude se těšit na další společné hraní s hudebníky, které tu poznal.

Multižánrový festival Okolo Třeboně byl tentokrát především setkáním legend s mladými muzikanty. Do města se vrátilo Divadlo Járy Cimrmana, na zámeckém nádvoří se vystřídali například Ivan Hlas, Wabi Daněk, Samson, Žalman, Jan Nedvěd či skupiny Marien a Voxel i vítěz minulého ročníku Houpacího koně, kapela Kamašne. Někteří známí písničkáři přivedli i svůj „objev“: velký potlesk sklidili hosté Ivana Hlase Norbi Kovács a Olin Nejezchleba, kteří se v pátek večer představili každý v samostatném bloku. „Vymyslel jsem to čistě pro třeboňský festival jako překvapení. Jsou to talenti,“ konstatoval Ivan Hlas. Kromě třeboňského festivalu má v oblibě ještě ten v Trutnově, ctí totiž akce s dlouhou tradicí. „Festivalu Okolo Třeboně si vážím a zajásal jsem, když mě organizátoři pozvali,“ dodal Hlas.

Velkou předností této akce je malebné a rozmanité prostředí zámeckého areálu i lázeňského města, které si lze vychutnat všemi smysly. Samé příjemné a různorodé zážitky popřála z pódia starostka Třeboně Terezie Jenisová, která řadí festival k nejvýznamnějším společenským a kulturním akcím pořádaným ve městě. „Stal se otvírákem kulturní sezony a branou do sladkého období prázdnin. Díky festivalu Okolo Třeboně sem míří nejen ti, kteří mají rádi dobrou hudbu a kvalitní písničky, ale také všichni, kdo si rádi vychutnají prázdninovou atmosféru,“ shrnula a zakončila svoji zdravici výzvou Nezapomeňte zpívat!

Výrazný divácký sbor doprovodil například Wabiho Daňka, který se předtím svěřil, že pěšky obešel rybník Svět, a zavzpomínal také na to, jak sjížděl řeku Lužnici. Zámecké nádvoří označil za kouzelné a nápad společného zpívání se mu velmi líbil. „Je to nejvyšší ambice písničkáře, aby si lidé jeho písně zpívali, aniž by věděli, kdo je napsal – aby jeho písně zlidověly,“ řekl. Jaroslav Samson Lenk ocenil dramaturgii festivalu, která ho povyšuje nad běžné přehlídky, při nichž pouze střídá jedna kapela druhou jako na lidových dožínkách. „Vždycky se mi tu líbilo – je totiž znát, že Pavel Barnáš pokaždé o tématu a výběru účinkujících přemýšlí. Je to nádhera, velmi pohodový festival,“ zhodnotil Samson a ocenil, že v Třeboni zůstalo publikum, které zajímá víc slovesnost než jednoduché pokusy o „zfašizování davu“.

Velmi silnou energii vnesla do letošního ročníku pozměněná soutěž mladých kapel a písničkářů Houpací kůň, z níž v minulosti vzešel například Tomáš Klus. Finále se odehrálo v sobotu během dne v krásném prostředí zámeckého parku, kapely hrály v altánu a vstup byl zdarma. O vítězství přinášející spoustu výhod včetně večerního vystoupení při hlavním programu se utkalo sedm kapel a písničkářů: Honza Jícha, Spolektiv, Sova a Slamák, Ateliér, Saša Niklíčková, Tranzan a Qjeten. Nejvíc hlasů diváků získala moravská kapela Tranzan, která o jeden hlas přeskočila českobudějovický Spolektiv, odbornou cenu poroty si do Brna odvezl Ateliér. Plyšového Houpacího koně předal vítězi Jiří Suchý. O finálovém výběru rozhodovalo padesát hudebních profesionálů, kteří z více než čtyřiceti přihlášených muzikantů a kapel vybrali své tipy. Fanoušci svým favoritům poslali přes internet a facebook více než tři tisíce hlasů. „Soutěž vyvolala obrovský zájem, internetové hlasování oslovilo hlavně mladé lidi, což má pro budoucnost festivalu zásadní význam,“ věří Barnáš.

Sobotní finále patřilo Nezmarům a většina diváků se s nimi i přes déšť, který se vytrvale spustil až po předposledním Spirituál kvintetu (předtím pršelo ještě při Žalmanovi, což bývá obvyklé), prozpívala až do zdárného konce. „Už jsem uváděl spoustu festivalů a mám nějaký indikátor, díky němuž na tvářích lidí hned poznám náladu – a tady mám z publika velmi dobrý pocit. Společné zpívání je pro účinkující tou největší odměnou,“ uzavřel moderátor Dušan Vančura.

Bohatá hudební nabídka v Třeboni, kterou pořádá Agentura Bárny, pokračuje i v příštích týdnech a měsících – více na www.okolotrebone.cz