Žil umění, uměl život

Vzpomínka na básníka Jaroslava Chobota

Jaroslav Chobot (1941–2025), celoživotně spjatý s Táborem, byl fenomén. Básník, výtvarník, performer. Každým coulem. Psal jedinečnou, kreativně nabitou poezii v hlavní roli s měkkými stroji. Takový byl i on sám: v jádře lyrik, navenek, svou mnohaletou prací v táborském Kovosvitu a Divadle Oskara Nedbala Tábor, pak technik. Když spojil jedno s druhým, vznikaly velké věci – nová řeč, nové světy. A co teprve když svou bytostnou „měkkostrojovost“ posílil v pozdním věku výlety za peruánskými šamany!

Připravil a uvádí kulturní historik a publicista Radim Kopáč.

Hudební doprovod: Vojtěch Vrtiška

Jaroslav Chobot byl básník, výtvarník, organizátor kulturního života. Narodil se 29. 4. 1941 v Benešově. Po druhé světové válce se rodina přestěhovala do Tábora, kde vystudoval osmiletou základní školu. V Sezimově Ústí se následně vyučil strojním zámečníkem, v Žatci pak v rámci vojenské prezenční služby absolvoval Školu na důstojníky v záloze; po roce 1968 se dále vzdělával všetečným samostudiem (soukromé lekce z dějin a teorie umění bral u Graiga Gordona Thomase Wattersona). V letech 1959–1992 byl zaměstnán ve strojírenském podniku Kovosvit (nejprve rýsovač, později specializovaný technik na přesnostní výrobu, kontrolu a opravu obráběcích strojů); od roku 1993 pracoval v Divadle Oskara Nedbala Tábor (jako osvětlovač, zvukař, elektrikář); v roce 2002 odešel do důchodu. Byl dvakrát ženatý: jeho první ženou byla divadelní dramaturgyně a básnířka Dagmar, rozená Prášková, jeho druhou ženou byla sólistka baletu Slovenského národného divadla v Bratislavě, pedagožka, malířka a kreslířka Eva, rozená Šenkyříková. Poezii psal od kraje 60. let, prvně publikoval v časopise Tvář. V letech 1967–1970 vznikaly texty pro sbírku Vyprávění o Tenovi, kterou se však nepodařilo knižně realizovat. V letech 1997–2024 vydal knižně šest básnických sbírek. Jako výtvarník se věnoval kresbě, malbě, objektu, soše, happeningu a performanci. Po roce 1989 byl členem výtvarných skupin MEN a Luzní, s nimiž opakovaně vystavoval. V letech 2011–2019 pobýval několikrát dlouhodobě v Peru. Zemřel 13. srpna 2025 v Táboře.

Více o akci Žil umění, uměl život na webu akce