Krumlovský masopust 2020

 Pojďme si znovu připomenout tradice masopustního veselí. V programu nebude chybět pravá masopustní veselice ani masopustní průvod městem.

Masopust bylo v minulosti období od Tří králů do Popeleční středy. V době masopustu se na královském dvoře konaly hostiny, ve městech tancovačky, na vesnici vepřové hody. Masopust byl pro lidi svátkem hodování, během kterého se připravovali na následný půst. Maškarní zábava, která probíhala zpravidla na masopustní úterý, tedy v úterý před Popeleční středou, byla vyvrcholením masopustu.

Na Popeleční středu se naposledy konzumovaly mastné rohlíky s kávou nebo mlékem, dopoledne ještě byla povolena kořalka. Oběd však už byl přísně postní, což většinou bývala čočka s vajíčkem, sýr, chléb, vařená krupice, pečené brambory.

Popeleční středa je prvním dnem postní doby. Její termín připadá na 40. den před Velikonocemi (do těchto 40 dnů se nepočítají neděle). Jelikož jsou Velikonoce pohyblivý svátek, i popeleční středa připadá každý rok na jiný datum. Název Popeleční středa pochází ze zvyklostí pálit palmy či kočičky z Květné neděle minulého roku. Takto získaného popela se užívá při bohoslužbě Popeleční středy, kdy jsou věřící znamenáni popelem, tzv. popelcem, na čele. Tento symbol upomíná na blízkovýchodní tradici sypání si popela na hlavu na znamení pokání před Bohem.