Ne dost staří, aby drželi hubu! Jasná páka oslavila čtyřicet let a nadělila si desku

Cesta s Františkem za kulturou pokračuje. Po návštěvě táborských hospod jsme vyjeli do Havlíčkova Brodu. Havlíčkův Brod je okresní město na Vysočině. Je významné tím, že se v něm nachází psychiatrická nemocnice a klub Oko. V roce 1954 se v Havlíčkově Brodě narodil Michal Ambrož (pozor, to je spoiler k pokračování tohoto souvětí) a v dubnu se tamtéž konal jeden z koncertů k turné oslavujícího čtyřicáté výročí vzniku kapely Jasná Páka (ve které je Michal Ambrož zpěvákem a kytaristou).

Naplněné Oko dávalo hlasitým pískotem najevo, že majitelé vstupenek si přišli pro vzpomínky na osmdesátá léta, kdy Jasná páka upadla v nelibost režimu a ač většina písní, které z publika zněly stejně nahlas jako z pódia, nikdy nevyšla ve formě plnohodnotných studiových nahrávek, tak se z nich staly hity doprovázející každou rockovou dupárnu. Jo, nakonec došlo na všechny důležitý songy. Zazněl Paralet, Špinavý záda, Pal vocuď i Majolenka.

Mistři muzikanti však byli odlišného názoru, než publikum. Chtějí prodat svůj nový počin. Narozeninové čtyřpísničkové EP Starej bejt každej neumí, které bylo pokřtěno 5. května v pražské Arše.

Věštím mu podobnou budoucnost, jako poslední (a jediné) Černé desce. Po několika posleších a měsících v éterech nestředoproudých rádií se pomalu zapíše do hlav mnoha lidí. Jasná páka do svých písní promítá životní úspěchy i trable, a tak se jejich hudba v čase velmi mění. Mladistvá nasranost a protest proti utlačujícím režimům zůstává. Sice se skryla za šedivé vlasy, nebo pleš a v polovině potřebuje trochu popadnout dech, ale kdo ji v tvorbě Jasné páky hledá, určitě ji najde.