Výtvarník Roman Franta přivezl obnažené voršilky, Richard Fischer obyvatele hospod
06.09.2010
/
fotoreport
- David Peltán
zhlédnuto: 1720x
přidat do oblíbených
Bůh je v detailu a Boží bojovníci. Dva významní táborští výtvarníci Roman Franta a Richard Fischer odstartovali ve středu 1. září své výstavy. Ve zkratce, Franta se na ní skrze obrazy představuje spoluobčanům, Fischer nabízí divákovi nenápadné, ale zajímavé lidi. V rámci vernisáží zahrála v táborském klubu Orion skupina Štěstí.
Výběr ze své tvorby do táborské galerie U Radnice přivezl akademický malíř Roman Franta. Po poprasku, který v pražské Nové síni způsobily obrazy s nahými voršilkami a jiné, vystavil díla pod názvem OPEN – Bůh je v detailu právě zde. Sedmačtyřicetiletý autor neopomněl na táborské výstavě na situaci, kdy expozici v Nové síni předčasně ukončil, reagovat. Některá intimní místa překryl zavěšeným černým kolečkem Autocenzura, které si každý může odkrýt. Na výstavě nechybí portréty, akty ani Frantovy brouci – téma, které autora v minulosti proslavilo.
„Výstavu jsem složil z obrazů, které byly v Nové síni. Jedná se o výběr z více cyklů. V každé místnosti galerie by měl vznikat příběh a asociace,“ říká Franta. Obrazy vybíral přímo na místě.
„Malá retrospektiva“ divákovi nabízí velkoformáty i díla menší. „Pouze velké obrazy by galerii zabraly. Chtěl jsem, aby výstava byla pestřejší a vzhledem k tomu, že tu tak často nevystavuji, chtěl jsem ukázat více ze své tvorby. Místnosti na sebe navazují a celou expozicí provází brouk Pytlík,“ vysvětluje autor. Kromě sezimoústeckých veřejných hodin, jež nedávno pomaloval beruškami, v Táboře nevystavoval zhruba pět let.
„Bůh je v detailu. To řekl jeden architekt a mě to zaujalo. Detail totiž dělá hodně a na výstavě jich je spousta. Nechci to nějak uzavírat. Ponechám to otevřené, ať si každý svůj detail najde sám,“ dodal Franta, který je rovněž vášnivým tenistou a občas si rád vyjede na motorce. Tu však nyní prodává, není na ni čas. Maluje.
„Připravuji teď obrazy na téma smrti. K tomuto ne zrovna veselému tématu chci přistoupit jinak. Ne ho ale zjednodušovat či zesměšňovat. Jen ho uchopit s trochou nadhledu,“ podotkl Roman Franta.
Obyvatelé hospod=Boží bojovníci
Poslední výstavou již šestnácté sezóny galerie ve Vodárenské věži v Táboře jsou Boží bojovníci z ruky komiksového kreslíře a ilustrátora Richarda Fischera a studentky návrhářství Lenky Králové.
Autor časopisového komiksu Kurt a ilustrátor například známé učebnice německého jazyka Sprechen Sie Deutsch? se ve svých vystavovaných dílech zabývá tématem „oslavy táborských „obyvatelů“ klubů a hospod, již jsou mnohdy zajímavější než ti, které nabízejí Táborská setkání.“
„Je to okázalá akce, ale nechápu, proč se dělá každý rok. Pořád to samé dokola. Moje výstava ale není útokem proti nim. Má zkrátka ukázat jiné hodnoty a lidi - mnohdy nenápadné, ale zajímavé,“ zdůraznil Fischer, který v komiksech většinou lidi karikuje.
„Tady je to přesný opak. Nerad bych, aby si někdo myslel, že to jsou karikatury. Téma je milé. Těchto lidí si skutečně vážím a mám je rád,“ dodává.
Obrazy jsou dělané podle nazvětšovaných fotek nízké kvality. Fischer následně kreslil rozpixelované postavy čtvereček po čtverečku. Z blízka jsou patrné, zdálky se slévají v kompaktní postavu.
„Je to takový optický klam. Díla mají energii, i přestože jsou plochá,“ vysvětluje autor. Návštěvníci výstavy by o ní mohli s klidem říci, že je vlastně takovým dokumentem. Do vlastní míry to tak i je. „Záměrem ale nebyl dokument jako takový. Nebylo totiž cílem zmapovat všechny lidi v Táboře, ale lidi, které jsme v daném okamžiku potkali, byli zajímaví a zrovna jsme je vyfotili. Jsou to lidé, které mám rád, ale přitom jsme nesehnali všechny,“ podotkl dvaačtyřicetiletý kreslíř.
„Byl jsem překvapený, co to Fíša vymýšlí. Navíc, že mě k tomu potřebuje. Nevím, zda by tam neměli být jiní lidé z našeho města. Vytvořili to ale zajímavě. Zobrazení dua Sabot je nejlepší. Zavzpomínal jsem si u portrétu nedávno zesnulého sochaře Tomáše Macely. Jsem rád, že tam je,“ sdělil Martin Dřevěný, jehož podobizna je rovněž součástí expozice.
S výstavou pomáhala Fischerovi Lenka Králová. „Dělala jsem některé obrazy a po galerii jsou rozmístěná taková barevně natřená zvířátka. I ta jsou totiž božími bojovníky a je jedno, zda jsou z Tábora či odkudkoli. Mohlo jich tu být ale víc, bohužel jsme to kvůli práci nestíhali,“ říká autorka. Podle ní je název výstavy Boží bojovníci ve vztahu k Táboru i lidem, kteří zde žijí a jsou s městem spojení.
Obě výstavy potrvají do konce září.
Doporučuji také zhlédnout výstavu Hany Masopustové v táborské galerii Bastion.
Přidat komentář ke článku
