Táborský festival vína má za sebou první týden. Náročný i vtipný

19.03.2011 / fotoreport - David Peltán  zhlédnuto: 1106x

 přidat do oblíbených     

Přednáška o zralosti a zrání člověka s Emanuelem Byrtusem, degustace nejlepších moravských, českých i novozélandských vín, ochutnávky sýrů studených, teplých či sladkých! To vše nabídl první festivalový týden od pondělí 14. března. Jeho vrcholem pak byl pátek 18. března, kdy se ve dveřích reastaurace U Husičky objevil přední český sommeliér Libor Nazarčuk a s ním jeho humor.

Vtipem začal a humorem také končil. Tak by se dal shrnout další večer Táborského festivalu vína, který se konal v pátek 18.března. Tentokrát jím provázel přední český sommeliér Libor Nazarčuk, který v naprosto naplněné restauraci U Husičky předvedl například sabráž talířkem.

V pomyslné první části sommelierské show vzal Nazarčuk věci pěkně od začátku. Tedy od toho, jak se správně víno hodnotí. Jako první přišel na řadu hmat. Už dotykem zjistíme, zda má víno správnou teplotu. Zmínil také držení za stopku skleničky. Správným úchopem totiž zabráníme ohřívání vína. Další částí těla byly rty, následoval sluch. Ano, „slyšíte“ dobře.

„Když si u moře dáte k uchu mušli, šumí v ní moře. S vínem je to podobné. Navíc při ťukání skleničkami to krásně cinká. A vytáhnutí špuntu z lahve? Moravsky tento zvuk znamená: volals ma?,“ vysvětlil Nazarčuk, jak se Moravané svolávají na sklenku. Od začátku bylo všem jasné, že tento večer nepůjde jen o převyprávěnou „nauku o víně“, povídání sommeliér „prošpikoval“ humorem sobě vlastním. A na mušku si často bral sám sebe a svůj dobře vyvinutý nos.

„Já se čichání věnoval dost intenzivně, to je vidět. Pravda, občas mám problém ho do sklenky nacpat. Mám ho po otci. Kdyby byl po matce, tak by si mě žádná nevzala,“ objasňoval Nazarčuk. Vůně je u vína důležitá, můžeme pomocí ní odhalit negativní stopy ve víně, jako například nádech po korku. Nepostradatelný je také zrak.

„Pojďme na první vzorek, na spláchnutí prachu z cesty. Barvu nejlépe poznáte na bílém pozadí. První, co vidíte, je, jestli vám někdo vůbec nalil. Mladé víno poznáte tak, že má zelený okraj, takzvaný meniskus,“ blýskal se vědomostmi. Zcela jasná je chuť, ale…Každá část jazyka vnímá jinou. Proto vinaři víno nejdříve poválejí v ústech, naplní tak všechny pohárky. Téměř vše však může zhatit rýma či nachlazení. Jak říkal mistr: když nejste ok, nedegustujte.

Víno a výmluvy, které se hodí

„Pro degustace je nejdůležitější trénink. Ten funguje dobře i coby výmluva: večer doma nebudu, jdu na trénink či rovnou týdenní soustředění. Víno by se mělo pít s přáteli, vzniká při tom hodně dobrých myšlenek,“ tvrdí Nazarčuk. Dodal, že na degustace není dobré přijít hodně naparfémovaný, což je podle něj další dobrá výmluva pro neholení se. A došlo i na svařák. Nazarčuk prozradil, že podle zákona by neměl obsahovat vodu. I když starší receptury ji jako nedílnou součást uvádějí.

V druhé části večera se sommeliér věnoval konkrétním vínům, která dodaly přední moravští a čeští vinaři jako Kořínek, Tichý, Kovacs, Šabata, Uher či vinařství jako Metroflora, Hruška a Proquin. „Až devadesát procent produkce se vypije coby vína mladá. V současné době jsou in suchá vína. Způsobuje to preferovaný zdravý životní styl, do něhož patří ryby, drůbež, saláty. K nim se právě tato vína hodí,“ řekl Nazarčuk, který návštěvníky nenechal jen poslouchat, ale kladl jim nejrůznější otázky. Málokdo například věděl, že v České republice je téměř 20 hektarů vinic. Že na sommelierství neexistuje živnost, nebo co je to dekantace a jak se správně dělá. Oddělení depotu – usazenin následně předvedl. Stejně tak došlo i na sabráž, neboli sekání hrdla sektu. Tu Nazarčuk provedl klasicky šavlí a následně netradičně podšálkem. Useknutý špunt letěl do kuchyně, kuchař naštěstí přežil. A objevily se také dotazy z publika.

„S vínem jsem vyrůstal. Narodil jsem se 200 metrů od vinice a pak to pokračovalo tím, že mě bavilo pracovat víc ve sklípku než na vinici. Následovala škola a ve finále měl tchán malou vinici, kam jsem chodil,“ odpovídal na otázku, jak se k vínu dostal.
Nazarčuk v průběhu několika hodin předvedl, že degustace může být skutečně zábavná show, která v sobě snoubí víno, vtip i vědomosti. Jen počet návštěvníků byl v komorní restauraci U Husičky větší, než její majitel očekával.

„ I přesto, že byla díky velkému zájmu překročena kapacita prostor o zhruba 15 lidí, myslím, že se nám podařilo udržet si kvalitu i profesionalitu obsluhy a kuchyně. Takže je vše v pořádku,“ uzavřel Zdeněk Svoboda.

Přidat komentář ke článku

* Jméno:
E-mail:
* Text:
* Kód:	Opište písmenka z obrázku.
	Vulgárnií, spamové, hrubě urážející příspěvky si redakce vyhrazuje právo smazat.